Rostliny na výsluní

 Lovci rostlin, pěstitelé a šlechtitelé nespí, stále hledají nové, zajímavé rostliny, které bude možné s úspěchem pěstovat i v interiéru. Kříží, šlechtí, aby nám pak mohli představit své objevy původem z džunglí, hor a dalších nám Evropanům vzdálených a exotických míst. Některé z rostlin se u nás nakonec zabydlí a zdomácní. Jiné upadnou v zapomnění, ale jen proto, aby byly opět objeveny a dostaly se na výsluní. Představujeme ty, které se nyní nacházejí v popředí zájmu…

Rostlinní nováčci
Mezi velmi zajímavé nováčky, které jsou nedlouho k dostání i u nás, patří například Kalanchoe Magic Bells. Tato rostlina je velmi zvláštní, její světle zelená poupata připomínající lucerny vyrůstají na květních stvolech v hroznech, rozevírají se do zvoncovitých květů a po odkvětu se zatáhnou zpět. Tato kalanchoe dorůstá do výšky 60 cm a životnost jejích květů se pohybuje od 8 do 10 týdnů. Vyhovuje jí teplé (minimální pěstební teplota 12 °C) a slunné stanoviště chráněné před průvanem a větrem. Nevyžaduje přílišnou zálivku, stačí ji zalít jednou za dva týdny.

Brighamia, rostlina, která mate svým „tělem“. Vypadá jako sukulent, ale i trochu jako palma, přesto je to zelená rostlina, která je velmi zvláštní pro svoji růžici kožovitých listů, které vyrůstají ze vzpřímeného baculatého stonku. V přírodě je velmi vzácná. Roste v horách na Havaji, kde je známá jako alula. Přestože se ve volné přírodě vyskytuje velmi zřídka, tak je velmi nenáročnou pokojovou rostlinou. Stačí jí mírná zálivka, světlé stanoviště a substrát pro běžné pokojové rostliny.

Jatropha podagrica sice není úplným nováčkem, ale rozhodně nepatří mezi běžně pěstované. Tato rostlina původem ze Střední Ameriky je přitom ideální k výzdobě interiérů, je neuvěřitelně dekorativní. Má ztlustlou hlízu ve tvaru láhve, která může čnít i několik centimetrů do výšky, silné kožovité, krásně tvarované trojlaločnaté listy, které mohou dorůst až 20 cm, a drobné, velmi výrazné červenooranžové květy. Dorůstá do výšky 30 – 60 cm. Svědčí jí slunné a teplé stanoviště (minimální pěstební teplota 15 °C), nevadí jí suchý vzduch, snese tedy i umístění u radiátoru. Nemá ráda přílišnou zálivku, kořeny nesmí být trvale zamokřené. Zalévat by se tedy měla jen mírně a na podzim, když začne shazovat listy, je potřeba zálivku skoro úplně omezit. Zálivku je pak potřeba opět zvýšit na jaře, kdy jatropha nasazuje nové listy. Pozor! Tato rostlina patří mezi jedovaté.

Opět „objevené“
Jsou krásné, zajímavé, je jich nespočet druhů, hýří barvami a v současné době se opět
dostávají do obliby. Ano, řeč je o rostlinách z čeledi bromeliovitých, které se vrátily v nových barvách a tvarech a opět se dostávají do středu zájmu. Není divu, vždyť vydrží dlouho kvést (alespoň čtyři měsíce) a nejsou náročné na pěstování. Všeobecně se dá říci, že jim pro zdárný růst stačí světlé a vlhké stanoviště se stálou teplotou. Nemají rády přílišnou zálivku, zalévat by se měly opravdu mírně a odraženou vodou, aby nedošlo k přemokření kořenu. Spíše než pravidelná zálivka jim svědčí pravidelné mlžení listů. Mezi nejznámější patří guzmania a vriesea, dále pak tillandsia a aechmea. Tyto bromélie kvetou povětšinou růžově, červeně nebo žlutě, výjimkou nejsou ani bíle, fialově a dvoubarevně kvetoucí odrůdy. Existuje dokonce i bromélie kvetoucí modře.

Jakou rostlinou nás pěstitelé překvapí příště? A která se stane tou znovuobjevenou? To se musíme nechat překvapit. Všechny ty, na které jsme se ale zaměřili dnes, se na náš trh dodávají celoročně, neměl by tedy být problém je sehnat. A co víc? Snad už jen to, že všechny jmenované nejsou nikterak náročné na pěstování a vydrží i tam, kde se nezřídka zapomene na zálivku…

-td-
Foto: Holandská květinářská kancelář